Krkonoše kdysi označované jako Vysoké Sudety jsou nejvyšším pohořím v České republice. Rozprostírají se v severních Čechách a zasahují do polské jižní části Slezska. Nejvyšší horou v Krkonoších je Sněžka s nadmořskou výškou 1602 m.

Geologický základ  je složen předprvohorní krystalickou břidlicí a prvohorní metamofovaná hornina. Ojediněle se nacházejí ve východní části pohoří vápence. Ve čtvrtohorách zde modelovaly ledovce zdejší krajinu. Tyto stopy mrazového zvětrávání a modelované tvary lze také někdy volně v přírodě shlédnout.

Na západě Novostětského sedla v nadmořské výšce 888 m začíná Krkonošský hřeben dlouhý 35 km a končí na východě v Královeckém sedle v nadmořské výšce 526 m. Vrcholové partie pohoří jsou ploché a na severovýchodě spadají prudce do Polska. Na opačné straně, na jihozápadě, jsou svahy rozděleny hlubokými dolinami do nichž spadají podstatně mírněji. Krkonoše se dělí na Vrchlabskou vrchovinu, Krkonošské hřbety a Krkonošské rozsochy.

Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží v Krkonoších 15 z nich. Například Sněžka s výškou 1602 m, Luční hora 1555 m, Vysoké kolo 1509 m, Studniční hora 1554 m, Malý Šišák 1440 m, Kotel 1435 m, Harrachovy kameny 1421 m, Medvědín 1235 m a mnoho dalších.
Některé z těchto vrcholů leží na česko-polské hranici nebo i na polském území nedaleko hranice. Na polském území leží další významné vrcholy.

Na území dnešních Krkonoš se vyskytují různé druhy živočichů a rostlin. Na některých místech naleznete dokonce rašeliniště. Vlivy imisí byl původní smrkový porost částečně zdevastován. V nižších polohách rostou buky a smrky. Velmi vzácný biotop nazývaný též arkto-alpínská tundra se nachází ve výšce nad 1300 m. Je zde pásmo kosodřevin, smilkových holí a kamenných a suťových moří.